NÁZVOSLOVÍ:
n = otáčky za minutu (rpm)
vc = řezná rychlost (m/min)
d = průměr nástroje (mm)
z = počet zubů
fz = úběr na zub (mm/zub)
vf = podávací rychlost (mm/min)
VÝPOČET OPTIMÁLNÍCH OTÁČEK:
n [ot/min] = (vc [m/min] *1000) / 3.14 * ø d1 [mm])
Příklad výpočtu:
vc = 500 m/min (hodnota dle tabulky „Tabulka hodnot řezné a podávací rychlosti“)
d = ø 8 mm
19904 ot/min = (500 *1000) / (3.14 * 8)
Pokud jsou maximální otáčky pracovní jednotky nižší než vypočtená hodnota, maximální otáčky pracovní jednotky je
potřeba vložit do tabulky pro výpočet podávací rychlosti.
VÝPOČET OPTIMÁLNÍ RYCHLOSTI POSUVU DO ŘEZU:
vf = n * z * fz
Příklad výpočtu pro hliník (tvářená slitina) při použití 8 mm dvoubřitého nástroje:
n = 15923 ot/min (viz. „Tabulka hodnot řezné a podávací rychlosti“)
Fz = 0,064 (hodnota dle tabulky „Tabulka hodnot řezné a podávací rychlosti“)
z = 2
2547,77 mm/min = 19904 * 2 * 0,064
TABULKA DOPORUČENÝCH HODNOT POSUVU NA ZUB
(v závislosti na obráběném materiálu a průměru nástroje)
HLOUBKA FRÉZOVÁNÍ NA PRŮCHOD
| D.Serie | M.Serie | Q.Serie | |
| neželezné kovy | d x 1,25 | d x 1,33 | d x 1,5 |
| materiály na bázi dřeva a plastu | d x 1,5 | d x 1,5 | d x 2 |
| pěnové materiály | d x 3,5 | d x 5 | d x 5 |
| d = průměr řezné kružnice nástroje | |||
Při bočním frézování doporučujeme úběr odpovídající 25 % průměru nástroje při zachování hloubky frézování. Hloubka ponoření je podmíněna výkonem frézovací jednotky, celkovou konstrukční tuhostí a stabilitou systému. Z toho pramení potřeba snížení těchto hodnot v závislosti na výkonu a/nebo hmotnosti použité frézovací jednotky.
DÉLKA NÁSTROJE:
Pro minimalizaci vibrací používejte nástroje s co nejmenší možnou užitnou délkou tzn. minimálním přesahem ostří nad materiál a to obzvláště u čelních fréz s průměrem řezné kružnice 3 mm a méně.
SMĚR FRÉZOVÁNÍ
Nesousledné (Downcut) frézování:
Při frézování v příčném směru je nástroj vtahován do materiálu, což může vést k tomu, že portál nebo osa Z se během odstranění nadměrné třísky má tendenci propružit (odezva vodících šroubů) proti směru posuvu. To může zapříčinit nepřesnosti ve frézovací dráze a při enormním úběru třísky může vést k zničení upnutého nástroje. Za předpokladu použití vedení na kuličkových šroubech je nesousledné frézování preferováno nad sousledným.
Sousledné (Upcut) frézování:
Během sousledného frézování,je nástroj odtlačován od materiálu. To může při velmi malém úběru třísky vést k odrážení břitů ostříod materiálu, následnému rozkmitání nástroje a výslednou nižší kvalitu obrobeného povrchu a snížení životnosti nástroje. Sousledné frézování je oblíbeno u systému svedením na záávitových tyčích dík eliminaci odezvy vodících závitových šroubů.
ZANOŘENÍ FRÉZOVACÍHO NÁSTROJE:
Maximální možné zanoření nástroje je potřeba redukovat dle užitné délky břitu, jinak se bude stopka nástroje třít o obráběný materiál. U nástrojů s podbroušenou stopkou je možné přes několik přísuvů dosáhnout efektivní užitné délky, přesahující užitnou délku břitu.
CHLAZENÍ / MAZÁNÍ
Chlazení neželezných kovů se v optimálním případě provádí mazacím systémem v kombinaci s mazivem. Mazání dále zlepšuje kvalitu povrchu a zaručuje dlouhodobou spolehlivost pracovní jednotky. Pro dosažení excelentního povrchu u plexiskla a podobných materiálů je vhodné mazání mýdlovým roztokem.